AK-74 (Автомат Калашникова образца 1974 года – Automatická puška Kalašnikov vzor 1974) je útočná puška vyvinutá v Sovětském svazu Michailem Kalašnikovem jako nástupce legendární AK-47. Do oficiální služby byla zařazena v roce 1974 a dodnes je široce používána v různých ozbrojených konfliktech po celém světě.
Hlavní technické parametry
- Ráže: 5,45×39 mm
- Délka: 940 mm (s vysunutou pažbou)
- Hmotnost: přibližně 3,3 kg (s plným zásobníkem)
- Kapacita zásobníku: 30 nábojů
- Režimy střelby: automatická a poloautomatická
- Rychlost střelby: cca 600–650 ran za minutu
- Efektivní dostřel: až 500 metrů
Vylepšení oproti AK-47
Hlavním rozdílem mezi AK-47 a AK-74 je použitá ráže – nová munice 5,45×39 mm má menší zpětný ráz, vyšší přesnost a větší úsťovou rychlost, což usnadňuje kontrolu při automatické střelbě. Kromě toho má AK-74 účinnější úsťovou brzdu, která snižuje zdvih hlavně při výstřelu.
Známé varianty
AKS-74: Verze se sklopnou kovovou boční pažbou, vhodná pro výsadkáře.
AK-74M: Modernizovaná verze s plastovou sklopnou pažbou a lištami pro příslušenství.
AK-74U: Kompaktní verze s krátkou hlavní, používaná speciálními jednotkami a osádkami vozidel.
Celosvětové použití
Kromě Ruska byla AK-74 a její varianty široce exportovány do spojeneckých zemí bývalého SSSR a stále se používají v armádách ve východní Evropě, střední Asii, na Blízkém východě a v Africe. Je běžně nasazována i v moderních konfliktech, například ve válce na Ukrajině, díky své odolnosti a snadné údržbě.
AK-74U ve speciálních operacích
Model AK-74U, díky své kompaktní konstrukci, je hojně využíván speciálními jednotkami a rychlými zásahovými týmy. Je ideální pro boj ve městě a na krátkou vzdálenost (CQB – Close Quarters Battle). Oblíbený je také mezi policií a vojáky působícími ve vozidlech nebo vrtulnících.
