V kroku, který vyvolává globální bezpečnostní obavy, provádí Čínská lidová republika největší vojenské posílení od nacistického Německa v 30. letech 20. století.
Zpráva zveřejněná odborníkem na národní bezpečnost Chuckem DeVorem podrobně popisuje rychlé posilování čínské armády a její rostoucí globální hrozbu.
+ 20 zemí s nejvyšším IQ podle online testů
Bezprecedentní vojenská expanze
Podle DeVora, ředitele národních iniciativ Texas Public Policy Foundation, Čína masivně investuje do svých vojenských schopností. Zdůrazňuje, že čínský jaderný arzenál se rychle rozšiřuje a očekává se, že do roku 2030 dosáhne nejméně 1 000 jaderných hlavic a pravděpodobně toto číslo překoná.
+ Litva nakupuje granátomety Carl Gustaf v hodnotě 14 milionů eur
Čínské námořnictvo, ačkoliv má menší výtlak, již překonalo americké námořnictvo v počtu lodí, což odráží působivou kapacitu čínských loděnic, která je zhruba 250krát větší než kapacita USA.
Kromě toho Čínská lidová osvobozenecká armáda (PLA) významně rozšířila svůj arzenál raket. Mezi nové zbraně patří:
- 50 nových mezikontinentálních balistických raket (ICBM), což zvyšuje celkový počet na přibližně 400.
- 300 raket středního doletu.
- 100 řízených střel dlouhého doletu.
Americké ministerstvo obrany (DOD) také potvrzuje, že Čína má v současnosti více než 600 operačních jaderných hlavic, s cílem překonat 1 000 do konce dekády.
Vojenské ambice a globální rivalita
DeVore přirovnává současné čínské vojenské posilování k programu přezbrojení, který vedlo nacistické Německo v 30. letech pod vedením Adolfa Hitlera. Varuje, že kromě jaderných a konvenčních zbraní Čína investuje do psychologických operací, aby rozšířila svůj globální vliv.
Zrychlené vojenské budování probíhá, zatímco Spojené státy podle DeVora investovaly více než 5,4 bilionu dolarů do válek a „budování národa“ v posledních desetiletích, což Číně poskytlo prostor ke konsolidaci svých strategických ambicí.
Geopolitická rivalita s USA
Zatímco Bidenova administrativa čelí kritice za svůj smířlivější přístup k Číně, zvolený prezident Donald Trump slíbil přísnější opatření jak v obchodě, tak v oblasti vojenského zadržování. Pozorovatelé spekulují, že čínská vojenská expanze může být přípravou na Trumpovo prezidentství, které se očekává s přísnějšími politikami.
Globální dopad
Rostoucí vojenská síla Číny vyvolává obavy nejen v USA, ale i po celém světě, zejména v indo-pacifickém regionu, kde sousední země obávají o regionální stabilitu. Tato eskalace klade důraz na stále křehčí rovnováhu sil, s možností nové formy studené války na obzoru.
Zdroje
- The Federalist
- Texas Public Policy Foundation
- Americké ministerstvo obrany (DOD)
Tento článek byl vytvořen na základě ověřených informací a byl zkontrolován naší redakcí.
